Tanec nebo ...?

V jedno čtvrteční pozdní odpoledne na facebooku skupiny pípla výzva.

Petra: Má někdo chuť na večerní neplánovaný trénink? ; )

Já (okamžitě) : Já! Mám čas i chuť : )

Až po chvíli jsem si uvědomila, že mé nadšení pro tanec bylo v tu chvíli lehce nepatřičné. Že rozpečené perníčky (slibované dceři od dubna a realizované začátkem června), stav domácnosti, podvečerní jóga, případný večerní neplánovaný trénink a hlavně - třicet litrů naložených bezových květů určených k okamžitému zpracování se neslučují s jedním večerem jednoho smrtelníka. 

Po chvíli pípnutí signalizovalo další zprávu k tématu. Petra oznamovala, že "jsme v tom jen my dvě", a že se třeba může stavit a probereme nějaké skupinové organizační záležitosti. Svitla mi naděje! Má předchozí zoufalá představa, jak kolem třetí ranní totálně vyčerpaná zavírám poslední lahev sirupu se rozplynula jak pára nad hrncem, dala jsem chladit víno a s lehkostí vyrazila na jógu. 

Večer dopadl velmi úspěšně. Nad vínem a bezem vonícími hrnci jsme probraly spoustu tanečních kombinací, plánů, kostýmových variací... a v neposlední řadě naplnily spoustu lahví výtečným bezovým sirupem. Před půlnocí bylo hotovo. 

Ano, někdy není od věci obětovat taneční dril méně vznešeným praktickým věcem... Někdy je to vyloženě... dobré : )